Je libo princeznu, kabriolet, či snad větrný mlýn bez lepku?

SUCHDOL – Rodačka z Příbrami, paní Petra Borůvková (36) let, žije již desátým rokem na pražském Suchdole. Vystudovala 1. lékařskou fakultu, všeobecné lékařství, po škole pracovala v příbramské nemocnici na neurologii a po dvou letech se jí podařilo dostat se do Prahy na Kliniku dětské neurologie ve FN Motol. Odsud odešla do klidnějšího prostředí závodní ordinace pro Letiště Praha. V současné době je na rodičovské dovolené, kterou si zpříjemňuje svým voňavým, sladkým a barevným koníčkem – uměleckou cukrařinou. Pojďte se seznámit….

Medicína a cukrařina nejsou moc příbuzné obory. Zvládla jste dvě studia současně?

Ne, vzdělání v tomto oboru nemám, ale od dětství jsem navštěvovala výtvarné kroužky a bavilo mě kreslení, malba a modelování. Na gymnáziu jsem kreslila portréty, později jsem zkoušela různé textilní techniky jako batikování, savování, malbu na textil. Ke třicátým narozeninám jsem dostala šicí stroj a naučila se šít a hlavně si vytvářet střihy. Asi je ve mně pořád kus malé holky, protože nejvíc mě bavily princeznovské šatičky, těch jsem našila pro kamarádky a známé spousty.

A jak je to s těmi dorty?

Dorty peču už asi od dětství, vždycky jsem chtěla potěšit nějakého oslavence v rodině. Vzpomínám si, že ne vždycky to dopadlo dobře a musím se smát, když na to vzpomínám. Ale postupně jsem od babiček a maminky odkoukala základy a ostatní jsem dělala metodou pokus – omyl. Těsně po ukončení vysoké školy jsem se vypracovala na, jak já říkám, běžné dorty, které měly v rodině vždycky velký úspěch. Dědeček mi hrdě říkal MUDr. CUKr., na což dosud se slzou v oku vzpomínám.

Kde hledáte nápady?

Zpočátku jsem pracovala jen podle fantazie. Až mnohem později jsem začala hledat inspiraci také na internetu, kde jsem s nadšením obdivovala mnoho výtvorů zahraničních uměleckých cukrářů. Mám ráda jejich tipy a triky, ale zásadně nikoho nekopíruji! Okoukala jsem spoustu zajímavých postupů a vytvořila si jakési zázemí pro vlastní pokusy. Dnes už mám své vlastní vyzkoušené recepty, které se staly velmi oblíbenými, a na dalších neustále pracuji. Je to neustálá výzva. Láká mě zkoušet, co všechno je možné vytvořit z jedlých surovin. Mezi moje nejzajímavější kousky, které jsem vytvořila, patří 3D dort na téma Holandsko – větrný mlýn s malovanými tulipány, půlmetrová modelovaná princezna, kabriolet, řetězový most nebo rákosový rybníček, který je takzvaně 3B – bezlepkový, bezmléčný a bezvaječný.

Jaké dorty děláte nejraději a proč?

Nejraději mám reliéfní malbu, to je modelování na povrchu dortu v kombinaci s malbou a modelování náročnějších figur. Ráda bych dělala jen ta umělecky zajímavá dílka, na kterých můžu popustit uzdu fantazii, vypracovat je do nejmenších detailů. Takové jsou ale dost časově náročné a tudíž i ve vyšší cenové kategorii. Pravdou tedy je, že většinu mé klientely tvoří převážně maminky a já vyrábím dorty hlavně pro děti. Je to milé a veselé, a moc mě to těší. Často mám ale potřebu se spíš umělecky vybít. A to je potom teprve ten správný relax. Co mě na tom ale nejvíc táhne, je zpětná vazba mých zákazníků. Často slýchám, že ti, kteří dorty moc nemusí, byli z toho mého nadšení. Soustředím se sice hodně na vizuální stránku dortů, ale je mi jasné, že po úvodním „Áááááách, vypadá báječně …“ musí dort také chutnat, jinak bych si mohla modelovat z moduritu. Jsem ráda, že mé pokusy mají smysl.

A to je právě to, co mě zajímá – chuť. Už to dávno jistě není metoda pokus – omyl. Jak na tu správnou chuť?

Já sama jsem dost mlsná a náročná, takže laťku mám posazenou vysoko. Na nové receptury mám svoje pokusné králíčky – moje kamarádky a známé. Na nich testuji novinky formou středečních zákusků Ke kafíčku, které už téměř pravidelně dovážím na objednání po okolí. No a také máme dvě skvělé děti – Tomáška, tomu jsou čtyři a půl roku a tříletou Marjánku, kteří mi svorně velmi rádi pomáhají modelovat z marcipánu a hlavně ochutnávat.

Na webových stránkách najdete všechno, co potřebujete vědět. A protože je Petra opravdu profík, ví, že slova jsou zbytečná a vsadila na ukázky svých prací. Podívejte se sami, co všechno dokážou dvě šikovné ruce, bezbřehá fantazie a hodiny trpělivosti. A jen tak mimochodem, toho koně, kterého uvidíte na úvodní straně, tak toho jsem viděla pár hodin po dokončení a opravdu mě nadchnul. Ráda se obklopuji šikovnými a kreativními lidmi, a takovým Petra bezesporu je. A navíc, umí to zařídit i tak, aby její dobroty neútočily na vaši štíhlou linii, a smutní nemusí být ani lidé s alergií na laktózu nebo na lepek. I pro ty se tady najdou dobroty. Ostatně, přesvědčte se sami!

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho spokojených zákazníků!

Renáta Štastná