stredocech.net

Základní informace

Perly swingu na Kladně

Kladno - Krásný večer provoněný sluncem přímo vybízel k tomu zajít někam posedět a strávit čas nějakým nevšedním způsobem. Na čtvrtek 12. června připravila agentura  právě takový nevšední zážitek. Večer plný hudby a pohody, to byl výsledek snažení paní Zuzany Jarošové. S výběrem se trefila do černého. Ondřej Havelka a jeho Melody Makers dávají perly swingu – tak se jmenoval program pro tento večer v Zámecké zahradě. Plakáty hlásaly, že Ondřej Havelka a jeho Melody Makers se tentokrát rozhodli nabídnout ty vůbec nejkrásnější hudební perly, jež nám světový swing 30. a 40. let zanechal. Zběsilé, virtuózní kusy střídají nesmrtelné sladké melodie. Žhavý americký swing zvedá ze židlí, české písně konejší nervy. Show plná rytmu a humoru je korunovaná brilantními výkony famózního evropského hot-trumpetisty Juraje Bartoše…. Obavy z toho, že sem přijde málo lidí, byly úplně zbytečné. Zámecké nádvoří bylo zaplněné do poslední židle a spousta lidí stála i na ochozu. Dost možná, že poslouchal i medvěd ve svém výběhu, který se příchozím ukázal hned několikrát v celé svojí kráse. Abych věděla co nejvíc, podívala jsem se na www.melodymakers.cz, a tam jsem se dočetla toto:
„ONDŘEJ HAVELKA AND HIS MELODY MAKKERS se zabývají autentickou interpretací populární hudby období raného a vrcholného swingu od počátku let třicátých až k raným letům čtyřicátým. Pestrý repertoir zahrnuje atraktivní skladby širokého žánrového spektra, sweet and hot, od hollywoodských muzikálů až po vrcholná čísla swingových big-bandů.“ Stylizace koncertního show sleduje ve všech detailech typické dobové způsoby, počínaje kostýmy a účesy interpretů a celkovou režií představení konče.“


Tak to nás čeká opravdu skvělý večer! Program začal chvilku po sedmé a celé vystoupení uváděl sám pan Havelka s noblesou sobě vlastní. A slovy vůbec nešetřil. Pohovořil o historii swingu a ke každé skladbě řekl kratičký příběh. Svým brilantním projevem nadchnul publikum, ve kterém seděly všechny generace. Výjimkou totiž nebyly ani děti, které sem vzali jejich rodiče, aby na vlastní oči viděly a na vlastní uši slyšely, jak se dělá opravdová a kvalitní muzika, která je nesmrtelná a bude tu ještě dlouho po tom, co my už tady nebudeme. Přestože z větší části zněly americké swingové skladby, pan Havelka vyzdvihl fakt, že na náš, český swing, můžeme být právem pyšní. Společně jsme zavzpomínali na naše staré dobré černobílé filmy, na pana Nového a Kristiána.

Dvě a půl hodiny s krátkou přestávkou nebyly jen o zpěvu a hudbě. Všichni účinkující se ukázali jako skvělá partička, která si ze sebe navzájem umí dělat vtípky a bylo evidentní, že to dělají často a rádi, a to nejen pro pobavení publika, ale hlavně pro svoji vlastní potěchu. Jejich inteligentní humor byl velmi lehce stravitelný a výbuchy smíchu z publika byly jen důkazem toho, že tohle je přesně to, co nám chybí. Elegantně oblečení pánové spolu na jevišti komunikovali nejen prostřednictvím svých hudeních nástrojů a jejich excelentní výkony nám všem v hledišti braly dech. Když si jen představím, kolik hodin dřiny za takovými výkony je, smekám pomyslný klobouk. Velmi komické situace vznikaly, když například přišel pan Plecitý se svým pozounem, dělal jako chyby, byl mimo rytmus, hrál, kdy neměl a když měl, tak nehrál, pan Havelka ho na oko káral a dobíral si ho a říkal, že je to trapné a pan Plecitý se snažil si to, jak se říká, vyžehlit. Takových vstupů bylo nepočítaně a byly trefné a milé. Velký potlesk sklidili všichni bez rozdílu. Výkony hráčů na saxofony, klarinety, trubky, bicí, kytaru kontrabas nebo klavír byly neuvěřitelné, stejně jako hra pana Havelky na jeho ukulele. Vtáhli nás do třicátých let, a bylo to báječné souznění.


Ondřej Havelka není jen výborný zpěvák a tanečník, on je i skvělý bavič, který, jak jsem pochopila, potřebuje mít konakt s publikem. Takže nás i zapojoval do zpěvu, což se všem ohromně líbilo a nechali se zapojit rádi. Ona si vás nakonec swingová muzika stejně sama chytne svým rytmem, takže jsme se všichni vrtěli na židlích a do rytmu podupávali nohama. To prostě nejde sedět v klidu. Při děkovačce se těleso pětkrát vrátilo na pódium a přidalo jeden parádní kousek.

Co říct víc: takových večerů bychom si měli užívat víc. Lidi se pobavili, zasmáli se, pobyli spolu, na chvíli hodili za hlavu starosti všedního dne a celý tenhle večer byl v dnešní uspěchané době opravdovým pohlazením po duši.

Renáta Šťastná

více fotografií si můžete prohlédnout zde:

 

 

You must be logged in to post a comment Login