Věděli jste, že i psi mají své fyzioterapeuty?

Středočech jednu takovou terapeutku navštívil. Jmenuje se Renáta Šedinová, fyzioterapií, jako takovou se zabývá 14 let a tou psí téměř čtyři roky.

Co pro vás znamená rehabilitace psů a jak jste se k této problematice dostala?

Rehabilitace psů je pro mě spousta zajímavých případů a psích osudů, pomáhám je řešit jejich majitelům, kteří se na mě obrátí a hledají pomoc pro své psí kamarády. Jak jsem se k této práci vlastně dostala? V prvé řadě jsem lidský fyzioterapeut a protože těch lidských případů, mám ve svém profesním životě nad hlavu a jsou okamžiky, kdy mě ještě stále fyzioterapie baví. Od mala mě to táhne více ke zvířatům než k lidem, hledala jsem způsob, jak propojit své odborné znalosti z rehabilitace s péčí o zvířata, hlavně o psy. No a taky trochu jsem se nechala vyhecovat od svých kamarádů a známých, kteří nevěřili, že něco takového lze provozovat.

Vzpomínáte si na svého prvního psího pacienta?

Za své první pacienty považuji dva psy. Byla to a ještě stále je labradorka Nelly, úžasná fena mého bratra, na které jsem odzkoušela první psí masáže a strečink končetin. Je to má modelka, nafotila jsem s ní sérii rehabilitačních, pracovních fotografií. A mým opravdu prvním oficiálním klientem byl bobtail Fido, pes paní Johany, který utrpěl ošklivý úraz páteře. Byl operován a protože měl atrofované svalstvo snad celého těla a špatně se pohyboval, jeho majitelka zapátrala na internetu, našla mé stránky a já mohla začít s první odbornou rehabilitací psa, po operaci páteře.

Operace páteře, to je velmi závažná diagnóza. Neměla jste z toho obavy?

Myslím, že ne. Rukama mi prošla spousta závažných lidských úrazů včetně zlomenin pánve a páteře, takže člověk má zkušenosti a má z čeho čerpat. Možná, jedna malá obava tu byla. Jak se spolu domluvíme a jak psovi vysvětlím, co po něm vlastně chci. Nakonec jsme vše zvládli trpělivostí, pozitivní motivací a psími bonbóny.

Pes není člověk. Co vše se dá použít z lidské fyzioterapie?

Ano máte pravdu. O každém případu přemýšlím, používám selský rozum a postupuji individuálně. Co pomůže jednomu, nemusí pomoci druhému. Spousta rehabilitační technik lze přizpůsobit zvířeti, musí se to odzkoušet a vše naplánovat s rozumem a citem, včetně dávkování intenzity např. u fyzikální terapie, masáží a dalších technik. Co se týká rehabilitačního cvičení, je dobré zařadit cvičební jednotku, dle dané diagnózy psa, formou hry. Je to jiný přístup, než na cvičišti. Vy si tu psí duši musíte umět získat a přesvědčit ji, že cvičení je fajn a zábava. A pak máte z půlky vyhráno.

A vzpomínáte si naopak na svůj nejsložitější případ?

Ano vzpomínám. Opět mi vytanulo na mysli hned několik případů. Byla to jezevčice v letech, taková psí babička, po operaci páteře s ochrnutými zadními končetinami. Už jsme snad vyzkoušeli vše co jsme mohli, ale Laura ne a ne spolupracovat. Její dušička trpěla depresí a celá situace pro ní samotnou byla velmi složitá. Bohužel nevím, jak celý případ dopadl, majitelé dali vědět jen jednou a pak už se nám nepodařilo se znovu zkontaktovat. O poznání veselejší příběh je pitbulteriéra Draca, po operaci zkřížených vazů v koleni. Velmi temperamentní, svaly nabušený psí kulturista, jednoho dne špatně šlápl a potrhal si koleno. Vzhledem k tomu, že má úžasnou paní majitelku, která ho řádně vychovala a stále má důsledné vedení, naše spolupráce přinesla kýžené ovoce. Draco se uzdravil, zadní končetinu se nám všem podařilo nasvalit a já se chtěla loučit. Co čert nechtěl, Draco si při svém temperamentu utrhl hamstringy, na zdravé zadní končetině. Opět se rehabilitovalo. A do třetice všeho zlého,přišlo na řadu dosud zdravé, pro změnu, druhé koleno. Zase ty vazy. Ale to už Dracova panička věděla co a jak.

No, opravdu máte o práci postaráno. A jací jsou psí pacienti jako takoví?

Musím říct že obecně pes je fajn stvoření i když je nemocný. Pokud má rozumného majitele a je správně veden, spousta věcí se dá řešit, i těch zdánlivě neřešitelných. A pokud jste vyladění na jedné vlně se zvířetem, zvíře je vždy velmi vděčné, za to, že mu pomáháte a staráte se o něj. Většinou je pozitivně naladěno a je mu jedno, jestli hopká po čtyřech, anebo po třech.

Rehabilitujete jen psy, anebo pečujete i o další zvířata?

Když jsem začínala, zjistila jsem, že se dá s úspěchem zrehabilitovat i fretka. Sanny si to tenkrát náležitě užívala. Jakmile došlo na masáž, okamžitě usínala a u tlamičky měla pořádně velkou bublinu ze slin, samozřejmě že to bylo blahem! Také jsme s kolegyní rehabilitovaly bolavá záda kobylce Lucy. Byl to poměrně složitý případ, tenkrát jsme celou záležitost konzultovaly s veterinářem, přímo u kobylky. Naštěstí to dopadlo dobře a Lucy si užívá spokojeného důchodu s ostatními koníky, mimo Prahu.